antea.blog.cz,  Příběh rodiny Lancasterů

35. Příběh rodiny Lancasterů

5. Výhra

Gabriell nebyla jediná, kdo měl z vývoje situace v rodině obavy. Bianca z toho rovněž byla velmi nervózní v práci to na povýšení nevypadalo, a pokud Bianca nebude pryč než se Adell vdá, nastoupí na její místo a na vlastní život může zapomenout.
Odhodlala se tedy k něčemu k čemu ještě nikdy předtím. Postavit se Amélii na odpor, samozřejmě v mezích, a znovu si s ní na téma odstěhování promluvit. Čas na rozhovor si pečlivě vybírala, věděla, že to je její poslední šance… Konečně nastal den, kdy Amélie celá nervózní chvátala na schůzku k Landgraabů, kde hodlal nenápadně vysondovat, jestli nemají svobodného muže v rodině. Tu se k ní Bianca přitočila, jak ji mrzí, že ji s tím teď otravuje, ale že v práci to teď na povýšení nevypadá a ona by se tolik chtěla osamostatnit. Nepouštěla Amélii ke slovu a jen drmolila, jak by se soustředila na práci a že Amélie teď stejně nemá čas na nic jiného než na Adell a jak moc by chtěla vlastní domácnost.
Mluvila a mluvila, dokud Amélie rezignovaně nepřikývla a nepráskla za sebou dveřmi, jak běžela na domluvenou schůzku. Biance se rozbušilo srdce, věděla, že vyhrála. Na nic nečekala, rozloučila se s holkami a běžela se podívat do inzerce, zda je tam nějaký domek, který by si za svůj podíl z dědictví mohla koupit…
A měla štěstí. Na samém konci městečka stál ten malý domek, kam se kdysi přestěhovala Arabella s Josefem, aby unikla před tyranským Simisem.
A nyní tento malý nenápadný domek zachránil dalšího Lancastera.
50c8d64660_102592487_o2
Bianca se celá šťastná v domečku zařizovala a vůbec nelitovala, že na něj padlo celé její dědictví. Byla volná!
Konečně se mohla věnovat sobě a svému životu a neřešit pořád že “Lancaster tohle a Lancaster tamto”…
Učila se v domečku hospodařit a pořád nemohla uvěřit svému štěstí. Amélie byla dokonce v takovém kalupu, že si nenašla ani čas přijet na inspekci, jak vyhrožovala. Po pár týdnech své samostatnosti se Bianca přestala děsit každého zazvonění a pomalu se začala uklidňovat a vnímat život se všemi jeho krásami… Zejména z jedné jeho krásy byla nadšená. Poslední dobou si stále častěji volala se svým novým kamarádem Jindřichem Krapunáklem. Začalo to vlastně hroznou náhodou. Bianca si ani nepamatovala, odkud ho zná nebo odkud se vzalo jeho číslo v jejím mobilu. Faktem ale bylo, že jednou hodila do kabelky nezamčený mobil a ten začal vytáčet Jindřichovo číslo. Když pak Bianca měla mobil znovu v ruce, našla tam od Jindřicha nepřijatý hovor. A tak to začalo. Stále si spolu měli co říct a zanedlouho se z nich stali přátelé. Zatímco si Bianca užívala svoje štěstí, v Sídle situace nebyla z daleka tak růžová…
Ukázalo se totiž, že ačkoliv jsou Landgraabovi prastarou rodinou, která dokonce toto město i založila a mají i syna Malcoma, který není dosud ženatý, sňatek je vyloučený, protože celá rodina je nakažena Lynkatropií, tedy jsou to vlkodlaci a s jako takovými je pro jakéhokoli Lancastera sňatek naprosto vyloučený. Buchaltrovi zase neměli syna, kterého by si Adell mohla vzít, a když se ukázalo že i Untvasilovi a Bakalářovi jsou rovněž stiženi Lynkatropií začala si Amélie zoufat. Zahrnula do svého pátrání i rodiny z vil, nikoliv jen z panských sídel jako dosud, ale stále nic. Dag Klepucha byl gay a navíc vílák, Dumasovi byli také víláci, Augustus Scvrčka byl upír, což bylo pro Lancastery pyšné na svůj lidský původ naprosto vyloučené. Po týdnech hledání konečně objevila Vendelína Šponágla, který byl svobodný a neměl žádnou větší vadu než, že byl čaroděj a ze středostavovské rodiny. Nebyl ideální, ale byl jediný, navíc Amélii tlačil čas a potřebovala, aby Adell začala co nejdříve pracovat na dědici. Vyslala ji tedy ke Šponáglům se s Vendelínem seznámit.

2 komentáře

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.