Plácám

O vodě pro vodu a k vodě

Všichni tady umřem!  Že nejsme nesmrtelný, je nám asi všem jasné, i když…

Já věřím na lidskou nesmrtelnost skrz děti, takže cokoliv uděláme dobrého pro Zemi vlastně dělám pro sebe i pro ně. Nebo třeba ani důvod nepotřebujete. ..

Upřímně, když se snažím udělat něco ekologického a šetrného k planetě, neoháním se v duchu budoucností svých fiktivních dětí. Dělám to proto, že je to správné. Zemi a přírodu vnímám po pohanském způsob jako matku, všichni jsme se s z ní zrodili a náš další život je s ní neoddělitelně spjatý.

Poslední dobou se začínám měnit v jakýsi typ hipíka a ekologa a ani nevím, kde se to ve mně vzalo.
Vždy jsme měla k přírodě a zvířatům silný vztah, ale poslední měsíce to dostává úplně nový rozměr.

Zjistila jsem totiž, že to skutečně jde!
Žít v souladu s přírodou, distancovat se od mainstreamové společnosti, dělat si věci po svém bez ohledu na názor okolí a to vše v klidu, bez stresu a nervů… Potkala jsem člověka, který žije tak, jak já jsem snila. Je hrozně zajímavý poznat někoho, od koho se můžete tak strašně moc naučit, někoho, kdo je úplně jiný než ostatní a přitom s ním máte víc společného než s kýmkoliv jiným. Někoho koho nedokážete dokonale přečíst, ale díky tomu objevujete pořád něco nového a i když tu nevědomost nesnášíte, vlastně se vám to líbí… Právě od toho člověka jsem se dozvěděla, že je velký problém s vodou.

Nejdříve jsem si myslela, že to jen hrotí, ponořený do svého eko života si v hlavě vytváří z komára velblouda…

Jenže on má pravdu! Dochází nám voda!

Vrtalo mi to hlavou, vždycky než něco zamítnu, pro něco se rozhodnu apod. snažím se o tom něco zjistit. A je to tak. ZEMI-DOCHÁZÍ-VODA!!!

Ok, nedojde nám ani za pět, ani za deset let, ale kola osudu už jsou v pohybu. Klima se otepluje, ledovce tají, povrchová voda mizí…

Všechno je to propojené! Plundrování krajiny, kácení stromů, které stíní zem a zabraňují vysychání, plýtvání vodou, všudypřítomná chemie, plasty. Lidstvo se dostalo na hranici a nevypadá, že by váhalo s jejím překročením.

Každý musí začít sám u sebe. V článku Do boje za Zemi! jsem sepsala, co pro ochranu přírody dělám já a od té doby, co článek vyšel, jsem ještě přitlačila.

Omezila jsem dobu sprchování. Na vlezení a vylezení ze sprchy mi teď stačí 5 min. Víc nepotřebuju. Namočit, namydlit, spláchnout. FINITO! Tohle je pro mě velká oběť. Miluju večerní horkou sprchu. Stát ve koupelně, kde pára neproniknutelně zamžila všechna zrcadla, nechat se bičovat horkými prameny vody, dokud neodplaví všechen stres a zimu, která se ve mně za den nashromáždila. Teď chodím do postele jen mírně prohřátá (a vztekám se, že jsem tam sama a nemá mě, kdo zahřát 😀 ).

Dokonce i mytí vlasů jsem stáhla z 2-3 týdně na 1-2 týdně. Ne, nechodím s mastnýma vlasama, to ani náhodou. Na tomhle pracuju už nějaké 2-3 roky, co používám výhradně bio šampon a jednou bych ráda zůstala zcela na no poo. Nesnáším chemii a jsem přesvědčená, že zotročuje lidi, proto se jí cíleně snažím zbavit už celé dlouhé roky. Nejprve jsem začala vyřazením léků, pak veškerých chemických přípravků na vlasy a pleť. Ještě mi zbývá zubní pasta, gel (dojíždím zásoby) a pak už jen čistící prostředky pro domácnost (dojíždím zásoby) a pak budu free 🙂 

Víte, nejlepší na tom je, že ono to fakt jde. Nejdu do extrémů. Začala jsem nakupovat převážně v sekáčích, ale když se mi něco fakt líbí, nemám problém si to koupit v řetězci. Snažím se jíst jednoduše, zdravě, ale když mám chuť tak si prostě to jídlo v tom KFC dám. Díky vyvážené stravě po mně moje tělo nevyžaduje sladké, ano jsem snad jediná holka na světě, co nemá ráda čokoládu, přesto jsem za uplynulý měsíc snědla asi tři nebo dokonce čtyři kyblíky zmrzliny, spoustu sušenek a tabulku čokolády… Nelíbilo se mi to, ale nešlo s tím bojovat, ta neobvyklá potřeba sladkého byla strašně silná a tak jsem se nebránila. Protože věřím, že moje tělo mi nejlépe řekne, co potřebuje. A taky, že jo! Uplynul měsíc, situace se trochu zklidnila, já alespoň částečně našla půdu pod nohama a promítlo se to i do mého jídelníčku. Chuť na sladké se téměř vytratila a když mě honí mlsota, stačí mi kaki, liči, hroznové víno, jablko nebo třeba sušené švestky a křížaly. 

 

Co byste si z článku měli odnést je to, že to jde.
Cokoliv v čem vidíte smysl, lze zrealizovat. A zkuste se zamyslet, jestli vážně potřebujete koupele do plných van, splachovat plnou nádrží na záchodě nebo prát poloprázdné pračky apod. Když vám nejde o Zemi, myslete alespoň na svoji peněženku a omezte plýtvání vodou a vysvětlete to i svému okolí. 🙂

2 komentáře

  • Platan

    Gratulujem, k novému smeru 🙂 Kvitujem, že nie si úplná extrémistka a neodopieraš si všetko. Myslím, že to je ten zdravší prístup 🙂

    • Antea

      Děkuju! Snažím se do toho jít přirozeně. Nehrotit to a raději z toho udělat přirozenou součást mého života a ve stejném duchu vychovat jednou i své děti… 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *