Tohle už je moc!

vykřKrátký asi týden starý výlev, který si zaslouží dostat se na světlo… Protože, víte co,  je na některých osobách rodu mužského fascinující? Nic!

Když už si myslíte, že větší debil to být nemůže, on ještě přitvrdí…

Snesla jsem hodně…

Oslovení Kočko, které nesnáším, oslovení Beruško, ze kterého jsem si málem poblila boty, úchylný poznámky o „hlazení mého zadečku“, které mi přijdou tak nemístné a nechutné, že nemám slov. V minulosti jsem snesla i pusu, protože jsem se neuměla „bránit“ a několik následujících dní se mi zvedal žaludek…

Člověk by řekl, že moc prostoru na ještě něco horšího tam už moc není. (Když to tak čtu, tak vážně nechápu, proč si s tím člověkem vlastně píšu a uvědomuju si, že bych si fakt měla zase obstarat pepřák, protože za současného stavu to vypadá, že by mohla nastat situace, kdy se mi bude sakra hodit.)

Jeho reakce, že to teda budu bohatá, když pracuju o víkendu, mě zvedla ze židle. Já nenávidím hovory o osobních financích. Považuji je za vlezlé, odporné, ponižující a nechutně drzé.  Jediný od koho jsem je snesla, ačkoliv jsem z toho měla rozporuplné pocity, byl VB. Ale, žili jsme spolu a předpokládali jsme, že jednou založíme rodinu, takže to bez toho nešlo, ale to byly naše interní „rodinné“ hovory, takže rozpaky a pocit nepatřičnosti nebyl na místě, což si uvědomuju.)

Nicméně zpět k N2, kterého tímto oficiálně přejmenovávám na Berušáka. (Já vím, že tohle může ode mě působit hnusně, ale kdybych neměla pocit, že se ke mně chová „špatně“, tak bych ho takhle veřejně nepranýřovala. Takhle si myslím, že na to mám svým způsobem právo.)

Když jsem si myslela, že ta poznámka o mé bohatosti byla už fakt top nechutnosti (a to počítám i tu dávnou pusu) ještě přitvrdil.  Větou: „že budu mít alespoň na nové oblečení a něco dobrého“   to zabil totálně a navždycky.  Nikdy v životě jsem mu ani slovem nenaznačila, že bych třeba neměla peníze nebo se od něj nechala na něco pozvat.  Sice moc peněz nemám, ale vystačím si a nemám pocit, že bych si měla stěžovat. Mám fajn nenáročnou práci, a mám dostatek času věnovat se i svým koníčkům a případně cestovat.

Jsem v pohodě…

Ale věta „že budu mít alespoň na nové oblečení a něco dobrého“   ve mně vyvolává reakci: „Co si kurva myslí?“ Že nemám peníze, že jsem nějaká chudinka, co se nedokáže zajistit? Že patřím k těm ubožákům, kteří neumí nic jiného než sedět na prdeli chodit do práce, kterou nenávidí a mít pořád plnou hubu keců o tom, jak je práce hrozná, jak berou málo a jak se na to můžou vysrat?! Hovno! Když se mi něco nelíbí, tak si najdu něco takového, aby se mi to líbilo. Nemám důvod si stěžovat!

Nelíbilo se mi v jednom řetězci  > šla jsem do jiného, když se mi nelíbilo  v něm > šla jsem do fotoateliéru a když se mi přestalo líbit ve fotoateliéru a chodila jsem domů roztřesená a vynervovaná, sebrala jsem se a dala jsem výpověď. Nějakou dobu jsem byla doma, a když jsem se trochu vzpamatovala, našla jsem si takovou práci, kde je mi celkem dobře a která je podle mě i slušně placená.

Když se nám s VB nelíbilo, jak to spolu máme, rozešli jsme se. Když se nám nelíbilo, být pryč od sebe, nevídat se a chovat se k sobě jako cizí lidé, nedělali jsme to a v současné době jsme přátelé, kterým na sobě záleží, mají se rádi a mají pro sebe slabost. Oba si uvědomujeme, že teď to prostě není pro náš vztah ideální konstelace hvězd (a taky že nemá cenu, když se snaží jen jeden), ale ani jeden z nás nevylučuje, že ten správný čas jednou třeba skutečně nastane… a třeba dřív než by jsme čekali. Takže ani v osobním životě nemám důvod si nějak extra stěžovat teď už. Prostě když se mi něco nelíbí, tak s tím něco udělám, nesedím na prdeli a nenadávám!

 

Takže abych to shrnula: Berušák mě urazil, znechutil a otrávil na nespočet způsobů. Musím se přiznat, že za náklonnost Berušáka i Pola se před VB doslova stydím. Ráda bych mu mávala před očima alfa samci, kteří jsou ze mě celí vyvalení, ale ačkoliv neuplyne ani jeden týden aniž by to na mně někdo kromě dvojky B+P zkoušel, pokaždé se jedná o nechutný slizký odpad a to bohužel nepřeháním a nehodnotím subjektivně, nýbrž objektivně. Klidně mě napadněte, že jsem arogantní a namyšlená nána, a já Vám popíšu toho „typa“ co mě balil naposled. Na úvod zmíním jen to, že by mi pravděpodobně mohl dělat tátu, IQ houpacího koně a na hlavě mastný culík… Ale o něm možná někdy příště.

Mrzí mě to, ale opravdu to musím shrnout tak, že se na mně lepí samí případi. V podstatě i sám VB je případ sám pro sebe. Ale vzhledem k tomu, že ani já nejsem normální tak jsme se dobře doplňovali, navíc on byl „nenormální“ svou až neuvěřitelnou dokonalostí, a tak tím, že je arogantní opice, necitlivé poleno a trpí uklízecí obsesí atd., 🙂  ale v jeho případě je to prostě roztomilé a člověk to na má na něm rád (dokud to nezačne hnát do extrémů).

Pochybuji, že bych na Berušákovi mohla začít, kdy mít ráda, to že se snaží stavět nade mě, ale absolutně na to nemá a navíc je to pitomec.  Nebo že bych se mohla snad smířit s tím, že Pol přede mnou lhal o VB, ačkoliv by mi ta lež velice ublížila (kdybych jí uvěřila. Tedy, ona mě dost znejistěla, jenže vím, že VB nelže, stejně jako já. Takže jsem se ho jednoduše zeptala a měla jsem jasno a Pol už si ani neškrtne)

Prostě pánové, jdete se vysrat! (VB jako vždy zústává výjimkou, tohle bych o něm nikdy nenapsala). Jsem znechucená lidstvem celkově, ale to co předvádějí „pánové“ v mém okolí, už je opravdu extrém!

 

Abych si odpověděla na otázku, proč se s Berušákem vlastně bavím. Je to proto, že jsem zvědavá. Hrozně mě zajímá, co je vlastně zač. Protože někdy působí normálně. Můj odhad je, že se jedná o nedospělého jedince, který má problém se udat a své „nedostatky“ skrývá za drsňácké, ležérní a rádoby machistické chování“. Jakmile si to potvrdím, jdu od toho, protože, ačkoliv jsem po rozchodu ráda za každou pozornost, kdy mám pocit, že je na mě někdo „zvědavý“ tak tohle už opravdu moc i na mně!

Držte mi palce!

 

A Co Vy, ženy všeho věku, také musíte neustále čelit nemístným a otřepaným frázím?

A Vy pánové, myslíte vážně to, co nám říkáte?

5 komentářů: „Tohle už je moc!

  • 13.8.2016 (19:39)
    Permalink

    Právě kvůli těmhle chlapáckým kecům jsem měl a pořád mívám při oslovování holek docela problém. Tenhle provařeně úchylnej styl prostě není nic pro mě a jak jsem tak vypozoroval ani holky to necení, tak to sakra chlapi dělají? 😀
    Když vidím pěknou holku, slušně pozdravím a snažím se s ní bavit normálně a nedělat ze sebe nadržence úvodní větou: „Čus, sluší ti to, dáme panáka?“ Můžu říct, že upřímnost se mi vyplatila skoro pokaždé a já odcházel s jejím číslem. 🙂

    Reagovat
    • 13.8.2016 (20:06)
      Permalink

      Já tenhle „chlapácký styl“ absolutně nesnáším, i když záleží na tom, jak od koho… Když je to chlap fakt CHlap, tak se zahihňám (nedá se to ovládnout) a vše je v nejlepším pořádku, ale takového znám jen jednoho 🙂
      Další perlička je, když se chlap snaží balit a už při oslovovení stihne 2x zmínit, jak má dobrý plat… 😀

      Reagovat
  • 14.8.2016 (5:20)
    Permalink

    Ještě že mám tohle všechno za sebou 🙂 Naštěstí jsem s podobnými týpky tu čest často neměla.

    Reagovat
    • 20.8.2016 (19:35)
      Permalink

      Už jsi našla toho pravého nebo jsi rezignovala? 🙂

      Reagovat
  • Pingback: Chlapi jsou parchanti!!! alespoň většina… | Antea bloguje

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *