Sedmero krkavců (2015)

Na nově natočenou pohádku Sedmero krkavců jsem se minulý rok těšila snad nejvíce z veškeré filmové tvorby. Když vyšla, tak jsem jí v kině nestihla a na netu nebyla k sehnání. Nakonec jsem se k ní přece jenom dostala…

A stálo to za to!

Na úvod ve stručnosti shrnu příběh, který se sice čas od času v různých podáních liší, ale jádro je vždy stejné:

Rodiče mají sedm synů, ti dělají bordel a provedou něco s chlebem, vytočená matka je prokleje a chlapci se změní v krkavce a odletí. Po čase se rodičům narodí dcera Bohdanka. Ta vyrůstá jako jedináček a pravdu o svých bratrech odhalí až když vyroste. Rozhodne se bratry vysvobodit. Aby to dokázala musí odejít od rodiny, a vlastníma rukama vypěstovat len/kopřivy, z nich udělat nitě, z nití plátno a z plátna ušít košile. Celou dobu nesmí vydat ani hlásku! Teprve, když bude mít každý bratr svou košili, bude prokletí u konce a Bohdanka může znovu mluvit a vrátit se i s bratry domů! Než se jí to ale podaří, setkává se s následníkem místního trůnu a zamilují se do sebe, vezmou se a Bohdanka otěhotní. Než se dítě narodí je princ odvolán. Když Bohdanka porodí, je jí dítě sebráno a podstrčeno zvířátko a ona označena za čarodějnicia odsouzena k upálení na hranici…

Pohádka se mi strašně moc líbila. Ona už předchozí verze z roku 1993 byla dost povedená, osobně miluji hlavně ten závěr na hranici, jak Bohdanka vykřikne: „Bratři, bratři, já jsem svůj úkol splnila!“ To byl perfektní závěr! Ale ačkoliv jsou obě pohádky výborné, tak by snad ani nemohly být rozdílnější!

V roce 1993 natočili vážnou, temnou až strašidelnou pohádku, ve které se objevují až hororové prvky a já jsem se na ní jako malá nesměla koukat. Poprvé jsem jí viděla až v dospělosti a i tehdy to na mě „bylo dost“, na horrory nekoukám a pohádka je opravdu hodně temná a strašidelná. Ale zároveň je výborně zpracovaná a kvalitně sehraná, vždyť tam hrají I. Chýlková, která byla jako zlá sestra skutečně děsivá a pak postava Chrta, kterou ztvárnil B. Rösner, člověka dokáže vyděsit.

Pohádka z roku 2015 je naopak světlá, zalitá sluncem a nechybí jí komediální momenty. Samozřejmě se tam objevují i smutné momenty, vždyť tam zkrkavčelo sedm bratrů! Ale vtipné momenty rozhodně převažují, obrovsky mě překvapila, postava královny, kterou hrála Sabina Remundová, která v sobě nezapře svou matku Ivu Janžurovou, jejíž hlas i komediální talent podědila. Další kdo mě překvapil byla Martha Issová. Jako herečku jsem jí v moc věcech neviděla, ale role „němé“ Bohdanky se zhostila perfektně. Dala jí přesně tu pravou dávku nebojácnosti, srdnatosti i veselosti/nezlomnosti, jaká byla v této pohádce potřeba.

To, jak se jí podařilo bez jediného slova vyjádřit radost po vytržení posledních kopřiv bylo skutečně ohromné!

Mimochodem perličkou je, že Issová ty kopřivy skutečně trhala holýma ruka bez rukavic, když přičteme i její herecký výkon, tak má slušně nakročeno k označení „Paní herečka“.

Celkově je ještě docela zajímavou postavou princ Bartoloměj, kterého hraje, mně do té doby neznámý Lukáš Provazník. Obdivuhodné je to jeho přesvědčivé koktání, nedovedu si představit, jak moc to muselo být náročné… Navíc ve mně dokázal vzbudit „pocit zamilovanosti“ což je pro mě také měřítko, kvality filmu, protože jen pokud je hrdina skutečně přesvědčivý tak se mu to podaří. Provazník to měl navíc ještě ztížené o to, že je blonďák, protože na ty obvykle reaguji: „Fuj, blonďák.“ Ale zase, nebuďme povrchní 🙂

Sedmero krkavců je velice dobře natočená, napsaná i nahraná pohádka. Režírovala ji Alice Nelis a ani při největší snaze mě nenapadá nic, co by se jí dalo vytknout. Vlastně ano! Je tu jedna věc, která mě vždy spolehlivě zvedne ze židle a tím je oslovení „dcerinko“. Netuším, kde tohle vzali, ale je to k zblití. Nechápu, proč nepoužili klasické „dceruško“. Ale toto oslovení se v pohádce objevuje jen jedno a až v samém závěru a pokud máte štěstí, tak jej ani neznamenáte. Rozhodně kvůli němu, nebudu snižovat hodnocení pohádky. Pokud hledáte nejen pohádku, ale prostě dobře udělaný příběh plný lásky, statečnosti, překvapení a kde zvítězí dobro nad zlem, jako v každé správné pohádce, je Sedmero krkavců ta pravá volba!

 

A co Vy?

Už jste Sedmero krkavců od Alice Nelis viděli nebo jsem Vás navnadila a teprve se chystáte?

 

 

zdroj videa: youtube

5 komentářů: „Sedmero krkavců (2015)

  • 2.6.2016 (18:47)
    Permalink

    Já jsem viděla obě verze. Z nové jsem nadšená a staré se bojím, ale jak tak koukám, nejsem sama, komu ta starší verze dělá hůře od žaludku 😀 . Dodnes nechápu rodiče, kteří ji pouští svým dětem.

    Reagovat
    • 2.6.2016 (19:31)
      Permalink

      Já bych tu z roku 1993 pro děti zakázala 🙂

      Reagovat
  • 3.6.2016 (15:41)
    Permalink

    Souhlasím, ta pohádka je úžasná. Mně se moc líbil výkon paní Bydžovské.

    Reagovat
    • 5.6.2016 (7:58)
      Permalink

      To je pravda, tu jsem zapomněla zmínit. Z. Bydžovská mě hodně překvapila. Z rolí ji mám zafixovanou jako zoufalou, rozeřvanou alkoholičku a tady se role dobré a moudré čarodějky zhostila výborně 🙂

      Reagovat
  • 4.6.2016 (8:17)
    Permalink

    Viděla jsem oba filmy. Starý se mi moc nelíbí v některých momentech mi přijde až moc děsivý, i když mám ráda horory, jako malá jsem se na tuto pohádku něchtěla dívat. Nicméně nová verze s Issovou se mi moc líbí. Pěkné zpracování.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *