Recenze: Zaklínač – Poslední přání 1

„Přečti si ho, přečti si ho, přečti si ho…!“

„Můj/náš pes se bude jmenovat Ciri. Víš, co ta zkratka znamená?“

Ze dvou stran jsem neustále slýchávala o Zaklínači.

Navíc byla vytvořena i počítačová hra, která je údajně výborná a její třetí díl vyšel vloni.

Nedalo se už dále odolávat a tak jsem si tuhle „klučičí“ knihu přečetla, mám totiž v záloze knihu, kterou bych ráda podstrčila VBmu… Ale zpět k Zaklínači…

??????????Jedná se o příběh odehrávající se ve vymyšleném světě, v době připomínající náš středověk. Žijí zde ještě různá monstra, jako jsou draci, strigy, čerti, démoni, kostějové… a další stvoření komplikující životy prostých vesničanů.
Na boj proti nadpřirozeným nestvůrám si mohou lidé najímat zaklínače. Osoby, které byly coby děti ve většině případů ukradeny rodičům, a podrobeny výcviku, který ve většině případů nepřežily. Ty, co přežily trávení jedy, získaly nadpřirozené schopnosti a obrovské znalosti, ale zaplatily za to svým lidstvím. Přišly o city a ztratily schopnost počít potomky… Geralt z Rivie je zaklínač, ale jak už to u hlavních hrdinů bývá, není jen obyčejně neobyčejný, nýbrž neobyčejně neobyčejný. Geralt totiž není typickým zaklínačem.  Ačkoliv prošel výcvikem a živí se tím, že putuje od města k městu a nabízí zabíjení příšer, netratil zcela své city…

A snad i toto mu umožňuje přátelit se, se svým nejlepším přítelem, pěvcem Marigoldem. Lehkomyslným poetou, kterého zajímá v první řadě jen chlast, děvky a jeho hudba…

 

Celý geraltův svět mi hodně připomíná mé dětství. Kdy jsem četla knihy, které sice měly pomalejší rozjezd a déle si mě získávaly, ale o to déle jim můj zájem vydržel…

Kniha byla tvořena z jednotlivých volně navazujících povídek, což si myslím, že je dobře, protože pokud kniha není vyloženě Váš styl, nezačne Vás nudit.

Mým favoritem byla povídka Konec světa, která mi přišla opravdu zábavná.

„A on, pane zaklínači, není jenom čert, ale zhovadilec zlomyslný a v makovici má, s prominutím, nasráno tak, že kolikrát s ním k vydržení není. Jednou, pane, studnu zasviní, tu pak za děvečkami lítá, straší je, vyhrožuje, prý že jebat bude. Krade, pane, chudým i bohatým…“

 

„ „Uk! Uk!“ zaštěkal netvor, přehrabuje kopýtky. „Co vy tady? Pryč, pryč, nebo potrkám, uk, uk!“
„Kopl tě někdy někdo do prdele, kozlíčku?“ nevydržel Marigold.
„Uk! Uk! Méééé!“ zamečel kozorohý. Těžko říci, zda to byl souhlas, nesouhlasím nebo zamečení jen tak.“

 

Celkově jsem byla světem zaklínačů poměrně překvapená, protože jsem čekala, že to bude čtení „pro děti a ono přitom je spíše pro dospělé. Tím myslím to, že se Vám kniha nesnaží namluvit, že živost je fér, všechno končí dobře a že za nahotu je třeba se stydět,  či, že sex je něco výjimečného a podobné „moudrosti“,  které se v knihách pro mladší čtenáře často objevují.

 

Takže pokud hledáte zajímavé čtení a chcete stoupnout na ceně v pánském kolektivu, určitě si zaklínače přečtěte!

70%

3 komentáře: „Recenze: Zaklínač – Poslední přání 1

  • 14.11.2016 (12:42)
    Permalink

    Zaklínače jsem dřív hrála než četla, ale narozdíl od knížky jsem ho nedohrála, protože… já vlastně ani nevím :D. Chci se k tomu vrátit, až můj počítat bude lepší. Knížku jsem četla o prázdninách, protože to začal číst jeden spolužák ve třídě a jiní kamarádi, tak nějaké společné téma se vždycky hodí. Navíc podle hry mě Zaklínač nadchnul. Líbí se mi systém povídek, protože člověk může třeba přeskočit tu, co ho zrovna nebaví. Ale to nebyl naštěstí můj případ. Líbí se mi, že neexistuje jen dobro a zlo, že sex je prostě… potřeba? 😀 A psychologie postav je skvěle vyvedená.
    Jedna vsuvka: Kamarád rád čte knížky v originálech (pokud jsou fr nebo anglicky) a tak zadumaně stojí na zastávce a říká: ,,Já si přečtu Zaklínače, už dlouho to mám na seznamu! A víte co, v originále!“ a tak ho v tom lidi nechali, prý po týdnu během přátelské konverzace přišla na tohle řeš, tak musel prohodit: ,,Mně to nedošlo, ono je to v polštině.“ 😀

    Moc se mi líbí, jak jsi to seznámení pojala, protože to není typická recenze, což asi vysvětluje, proč mě to bavilo, protože se recenzím vyhýbám jako čert kříži. 🙂

    Reagovat
    • 28.11.2016 (14:42)
      Permalink

      Jsem moc ráda, že Tě recenze zaujala a že Ti přijde odlišná 🙂 Vsuvka je dobrá 😀

      Reagovat
  • Pingback: Knižní výzva 2016 | Antea bloguje

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *