Proti důchodcům nás neštvou média…

… ale důchodci sami.
 

 
Pokud někdo má problém s důchodci jen proto, že na ně musí dřít je idiot. Když jsme byli děti a daně jsme neplatili, byly placeny právě z platu těchto lidí. To, že důchodci dostávají důchod, považuji za samozřejmé a rozhodně to ve mně vůči nim nevyvolává žádnou nevraživost. Přesto nemám důchodce (až na pár výjimek) ráda, ale za to nemohou média, ale důchodci sami.
 
1. Hromadná doprava
Už jste někde jeli MHD a hrozně chvátali? Sledovali hodinky a proklínali každý semafor, kolonu či větší frontu lidí na zastávce, protože každá promeškaná sekunda snižovala pravděpodobnost, že ten poslední spoj domů stihnete a hrozila, že víkend nedobrovolně strávíte 100km od domova? Kdo tohle zažil, zažil určitě i ty báby. 100 metrů před zastávkou, na které potřebujete vystoupit, se začne ze sedačky soukat do uličky bába. Co na tom, že ulička je tak narvaná, že polovina lidí stojí jen na jedné noze a ještě ne na své vlastní a uhnout prostě není kam? Nic, bába se do té uličky prostě prorve, ale bohužel to jí nestačí. Zastávka stále ještě v nedohlednu, ale bába si to dere ke dveřím. Strká do ostatních, šlape po nohou, batozích…. Nezájem! Ona chce prostě ke dveřím. Myslíte si, že to nejhorší máte za sebou, když konečně můžete couvnout do přijatelné vzdálenosti od zpoceného chlapa s polovinou zubů, ke kterému Vás bába narvala tělo na tělo, ale bohužel to nejhorší teprve přijde. V momentě, kdy se dveře otevřou, bába se začne jako první šinout ze schodů, aby jí náhodou něco neuteklo. Bezohledně zablokuje jak proud lidí, co vystupují, tak i řadu těch, co chtějí nastoupit. Slézt ty tři schůdky z MHD jí trvá skoro dvě minuty, a když je konečně venku, myslíte si, že poodstoupí a uvolní konečně cestu spěchajícím lidem? Ne, ne ne! Ona si tam stoupne a další dvě minuty stojí dole a rozhlíží se, jestli náhodou neuvidí nějakou svou známou (aby se tím davem mohli procpat k sobě a začít uprostřed chodníku drbat.
 
2. Chodníky
Taky milujete, když se snažíte někam dostat a na chodníku před vámi jdou vedle sebe roztažené tři báby, ruce za zády a drbou, kterak Mařena má novou trvalou a jak jí to paní kadeřnice pěkně ostříhala apod. Aby Vás tohle vytočilo doběla nemusíte ani nikam chvátat. Stačí, když půjdete normální chůzí, vedle vás frekventovaná silnice a najednou vám cestu zahradí takováto překážka, která na slušné „promiňte“ či „s dovolením“ prostě nereaguje. Když se pak skrz báby proderete, slyšíte za sebou jen, jaký jsou ti mladí nevychovaní hulváti bez kousku respektu či vychování. Ale kdo se tu zachoval nevychovaně?!
 
3. Nakupování
Možná jsem na hygienu trochu přecitlivělá a možná jsou důchodci, kteří toto dělají prostě prasata…
Zažili už jste někdy, že si v řetězci jdete koupit pečivo a bába před Vámi zanoří ruce pěkně doprostřed přihrádky s rohlíky, deset jich ohmatá, pět očuchá a dva si dá do košíku? Co jí na tohle můžete říct? „Pani tohle se nedělá…Je to nehygienické…“ nebo takové to univerzální „No to si snad děláte prdel?!“ apod.? Věřte mi, že ač si vyberete, jakoukoliv variantu reakce bude stejná, proto se ani neobtěžuju otevírat pusu.
 
4. Já jsem stará, mám vždycky pravdu
Tenhle bod úplně miluju. S věkem člověk nijak zvláště nezmoudří a kdo byl hlupák za mlada je za stara ještě větší. Dnes už není doba, kdy stařešinové byly jedinou studnicí vědomostí. Dnes máme knihovny a především internet! Navíc informací je takový příliv a neustále se mění, že i aktivní mladý člověk, který s nimi denně přichází do styku má problém udržet s nimi krok. Natož starý člověk, který se s podobnými věcmi v životě nesetkal… A přesto si to většina důchodců neuvědomuje a myslí si, že stáří znamená patent na rozum…
 
5. Jsem stará, zasloužím si úctu
Pro všechny co takto uvažují, mám nepříjemnou novinku: STÁŘÍ NENÍ ZÁSLUHA!!! To že jste se dožili důchodu neznamená, že by jste byli lepší, váženější apod. Je to jen známka toho, že jste měli kliku. Nepotkala Vás smrtelná nehoda ani nemoc. Ale nic víc to neznamená, tak to laskavě vezměte na vědomí a přestaňte cpát tím kolik Vám je let!
 
 
K napsání tohoto článku mne inspiroval text bloggera Blechovana, který tvrdí, že za nevraživost mezi důchodci a mladým lidmi mohou média.
 
 
Červen 2015

4 komentáře: „Proti důchodcům nás neštvou média…

  • 30.1.2018 (12:59)
    Permalink

    Tak toto je peckový článok. Toľko som sa nasmiala. Čo sa týka autobusov tak to je úplná pravda. Ale mne sa raz stalo že som išla zo synom na autobuse, pekne sme sedeli, každý na svojom sedadle lebo malí už mal 4 roky, a prišla babka do autobusu, pristúpila ku nám a povedala: ,, to musíte obsadzovať obe sedadlá? Nemôžete si zobrať to dieťa na ruky a tak uvoľniť jedno sedadlo? Nie je tak veľký a ťažký aby ste to nemohla urobiť.“ Nechcela som byť drzá tak som sa postavila zobrala malého za ruku a baba si sadla. Nato pribehla jej kamoška a sadla si na moje miesto. Videl to jeden dedko za nami tak sa postavil a povedal nech si sadnem z malým. Hovorím že netreba že zachviľu vystupujem. A keď som vystupovala tak baby ešte odvrkli, že v akej dobe žijeme keď už deti majú deti. Pritom som mala 26 rokov 😀 Aj tie chodníky sú hrozné. Kecajú na chodníku jak blbé a neuhnú sa. Ešte daktoré s paličkami idú a naschvál si tu paličku tak dajú že baba na jednej strane chodníka a palička dakde na druhej. A vy musíte všetko obchádzať. A s nákupom to je rovnaké. U nás sa však minule toto stalo ale bol to mladý pán rom. Ako nemám nič proti romom ale ohmatal všetky rožky, dal si do sačku 10 rožkov, potom to zas vysypal, vzal iné a zas, nakoniec zobral zabalený narezaný chlieb. Predavačky ostali ticho lebo by zas boli diskriminovaný. Ale akože ja som v ten deň ani rožky nemohla kúpiť kvôli nemu.

    Reagovat
  • 30.1.2018 (17:38)
    Permalink

    Wow, to je drsný zážitek, ale jsem ráda, že v tom nejsem sama 🙂
    Jsem moc ráda, že se článek líbil 🙂

    Reagovat
  • 30.1.2018 (21:06)
    Permalink

    Já jsem byla vychována a žiju s prarodiči, takže se můžu podepsat hlavně pod bod, že si staří lidé myslí, že mají patent na rozum. To mě někdy celkem štve, protože samozřejmě ano, mají více zkušeností, ale v některých věcech už se skutečně neorientují. Já nemám v MHD ráda hlavně ty důchodce, kteří jsou nerudní a strkají do člověka hůlkou, aby je pustil sednout apod. člověk ani nestihne zvednout hlavu a už mu někdo nadává, aby vstal a řeči o nevychované mládeži. Ale to je celé o lidech, starý hulvát byl určitě hulvátem a bezohledným člověkem i v mládí. Většinou. Jsem ráda, když potkám milé důchodce 🙂

    LENN

    Reagovat
  • 31.1.2018 (9:03)
    Permalink

    S důchodci v „provozu“ je skutečně často problém, sama mám bohaté zkušenosti, na druhou stranu si zkus uvědomit, že ti chudáci sotva lezou a sotva slyší. Pohyb je pro ně obrovský problém, nemají naprosto žádnou rovnováhu a obratnost, nedokážou se rychle něčeho chytit, když to s nimi cukne. Proto se sápou dlouho dopředu ke dveřím – bojí se, že nestihnou vystoupit. A ze schodů se taky nevlečou z prdele, ale prostě proto, že rychleji to nejde. To, že pak zablokují dveře, je zase taky nedostatek rychlosti – smysly jim už tak nefungují, musí se rozkoukat, jsou zmatení, kde jsou, a kam mají jít.
    Podobně tomu může být při blokaci chodníku. Jistě, měli by si uvědomit, že na něm nejsou sami, na druhou stranu by se jinak třeba neslyšeli a taky neslyší tebe, že chceš projít. Než stihnou ve své pomalosti zareagovat, už se kolem nich dereš a nadáváš. Jelikož si tě do té doby nevšimli a najednou se kolem nich cpe agresivní mladý člověk, nedivím se poznámce o nevychování.
    Každá mince má dvě strany. Mnozí důchodci bohužel opravdu fungují tak, že si o sobě myslí kdovíco a vyprošují si zacházení v rukavičkách za nic, nebo za to, že se na tobě hojí, ale zdaleka to tak není u všech. Chce to toleranci. Teprve pokud na mě důchodce bezdůvodně jde s kecama a pouští se do mně, aniž bych mu cokoli udělala, jdu po něm nazpátek a pak si svoje hemzy o respektu může strčit za chlupaté ucho. Můj respekt si někdo musí zasloužit tím, jak se ke mně chová.
    Ale pokud jde o důchodce, trpělivost je rozhodně na místě. Zkus se mhdčkem přepravovat jen se zlomenou nohou nebo bolavými zády, hned uvidíš, že to najednou není tak jednoduché jako když je člověk zdravý.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *