Cestování

Norsko – covid testy a další dobrodružství

Moje cestovatelské dobrodružství pokračuje a já ani nedokážu vypsat, jak strašně jsem ráda, že jsem to udělala a skutečně jsem odletěla. Všechny místa, která jsem navštívila si pamatuju, ale Norsko pro mě bude mít vždycky zvláštní význam…

V minulém článku jsem vám slíbila, že vám prozradím, jak jsme musely v Norsku na covid testy a já málem podpálila našemu farmáři kuchyň, tak tady to máte. 😀

Do Norska jsem jela ze spousty důvodů a jedním z nich bylo i to, že už jsem měla po krk situace okolo koronaviru. Líbil se mi klidný severský přístup bez hysterie, mediálního šílenství i nesmyslných výblitků vlády. Najednou do sebe všechno zapadlo jako puzzle a já seděla v letadle. Po přistání jsme se jen musely prokázat papírem, že máme kde v Norsku strávit karanténu, byly upozorněny na možnost dobrovolného testu na letišti a najednou jsme byly tam – byly jsme v Norsku!

 

Myslela jsem si, že mám vyhráno a koronu už budu jen pěkně z dálky házet bobek. Co ale čert nechtěl, tak pár dní po příletu moje spolucestující projížděla maily a narazila i na jeden od naší letecké společnosti. “Někdo v našem letadle byl pozitivní  a musíme kontaktovat zdravotnické orgány Norska a postupovat podle pokynů.” Nebylo zbytí. Mail jsme četly a nechtěly jsme riskovat problémy, kdybychom ho ignorovaly. Tak moje spolucestující začala volat. Původně jsme předpokládaly, že se nás zeptají , jak se cítíme a hotovo. Vždyť v karanténě už jsme stejně byly. Ale chyba lávky! Chtěly po nás udělat testy! Nemohly jsme tomu uvěřit. Tak v koronou prolezlých Čechách se nám daří testům vyhýbat a nakonec si na ně naběhneme v Norsku?! Ale nebylo vyhnutí. Sestra, co nám měla odběry provést sedla do auta a jela za námi a my se v Norsku pomalu vydaly na cestu na parkoviště, kde jsme měly covid testy podstoupit. Radost jsme ale neměly. Kde je do háje ta severská logika ? Jak si můžou zdravotnici stěžovat, že padají vyčerpáním, když testují zdravé lidi bez příznaků, kteří stejně sedí doma v karanténě?!

 

Covid testy v Norsku

Moje spolucestující se s testy nakonec smířila, ale já jsem to nedokázala přijmout a tak jsem se upnula na slovíčko doporučené! Obecně můj přístup k doktorům je celkem komplikovaný. Pečlivě si je vybírám a léků se snažím brát naprosté minimum, protože za farmacií vidím obrovský business a odmítám se stát jeho obětí. Svoji teorii jsem si potvrdila, když jsem před pár lety přestala brát jakékoliv léky. Tehdy zmizely veškeré moje zdravotní potíže. Věřím tomu, že léky jeden problém vyřeší, ale dva další způsobí, takže se člověk dostává do nekonečného koloběhu braní léků a vystoupit je opravdu hodně těžké. A smířit se s tím, že si nechám udělat testy, které mi budou nepříjemné, a se kterými navíc naprosto nesouhlasím, jen kvůli tomu, že v letadle, kde jsme měli všichni roušky a nebo respirátory byl někdo pozitivní je podle mě naprostý nesmysl. Nenávidím, když musím dělat věci, proti mému přesvědčení. Ten pocit zrady vůči sobě samé, že jsem se za sebe nedokázala postavit, mě pak pronásleduje ještě dlouho poté.

 

Když tedy přijela sestra, vyptaly jsme se jí, jak je to s tím doporučením a co se stane, když odmítneme. A světe div se, ono by se nestalo vůbec nic! Nedokážu vypovědět, jak obrovský kámen mi spadl ze srdce. Byla jsem si naprosto jistá, že jsem koronu dostat nemohla a nejsem nikomu nebezpečná. A hlavně! Kdyby přece jen ano, tak v té době bychom už obě musely mít nějaké příznaky… a my samozřejmě ani nepšíkly. Spolucestující se nakonec rozhodla test podstoupit, zvažuje, že přeletí do Švédska a negativní test by se jí mohl hodit. Já se rozhodla věřit zdravému rozumu, nenechat se vyděsit a testy jsem odmítla. A nelituju toho!

 

Norské chladné hlavy mě celkem zklamaly. Vůbec by mě bylo nenapadlo, že zrovna v Norsku mi covid testy budou hrozit. Další příhoda, už nemá s chladem nic společného, naopak se by dalo říct, že byla celkem žhavá. 😀

 

Podpálená mikrovlnka

Dostali jsme za úkol vyčistit mikrovlnku. Nikdy jsem to nedělala a vždycky se snažím najít nějaký “babský” způsob než sáhnu po chemii. A tak jsem zagooglila a měla úspěch. Mikrovlnku můžete vyčistit tak, že do hrnečku nalijete do půlky vroucí vodu a do druhé půlky obyčejný ocet. Mikrovlnku zapnete na nejvyšší výkon a hrneček tam vložíte. Přesně to jsem udělala. Nechala jsem to tak 20 minut, pak jsem jí na čas vypla a šla se věnovat jiným věcem. Když jsem přišla, zapnula jsem jí a pokračovala. A pak se to stalo! Najednou v mikrovlnce cosi blaflo a miska vzplála. A to pořádně. Nebyl to žádný malý ohníček, ale pořádný plamen. Během zlomku sekundy jsem mi proběhla hlavou spousta věcí:

  • poučka, že se nemá na hořící elektrické přístroje sahat
  • uvědomění, že celý ten obrovský dům je ze dřeva
  • pocit, neskutečna, že tohle není možné
  • a rozhodnutí, že raději risknu sebe než ten barák

Během mžiknutí oka jsem stála u mikrovlnky a otevírala dvířka. Čekala jsem spoušť, ale byla naprosto v pořádku. Jen miska byla rozžhavená a na dně ležel popel. Já jsem totiž nechala misku v mikrovlnce příliš dlouho, až se tekutina všechna vypařila. Naštěstí se ale nic nestalo a mikrovlna byla krásně odmaštěná a čistila se jedna báseň. 🙂

 

Tip na závěr:

Zkuste tuhle písničku. Já jsem znala Štěpána Kozuba jen ze Tří tygrů, ale tahle písnička mě fakt chytla. Teď je nás na farmě o jednoho méně a mně je smutno, takže mi celkem sedí do nálady…

Jeden komentář

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *