Mléčný fašismus

Když jsem dostala možnost přijít se podívat na telátka do obyčejného vesnického JZD s radostí jsem přijala. Vypadalo to na rozkošný zážitek. To jsem ale ještě netušila, že odejdu s traumatem….

Když se řekne mléčný průmysl, vybavím si spokojené krávy na loukách, líně přežvykující strávu po boku svých telátek. Sice jsem viděla známé video o tom, jaký je mlékařský průmysl zrůdnost a mléko jsem potom omezila, ale poslední dobou jsem začala (ze zdravotních důvodů) jíst jednou denně jogurt. Tak zlé, jak to ukazovali na tom videu, to přece u nás není. Je!

 

Když jsem přišla do kravína, šli jsme uličkou kolem krav. Ležely na slámě místy už přímo na hnoji, některé od okraje „výběhu“ prudce ucukly (proč asi!?), jiné naopak zvědavě vystrčily hlavu.

Viděla jsem celkem čistou slámu, na které ležely velké březí krávy, jejichž srst se leskla a vypadala jako by byla čerstvě vykartáčovaná. Na ty byla radost pohledět, ale jak cesta pokračovala, minuly jsme telící část kravína, až jsme se dostali do zadní části, kde byly drženy krávy, které už měly odtelínob nebo tam přišly z dojírny. Úmyslně píšu „byly drženy“ protože to místo vypadalo jako kraví koncentrák. Špína, sračky, vypoulené oči krav plné beznaděje a strachu. A tam na samém konci jsem uviděla ji.

 

Ležela tam v těch sračkách, hlavu položenou na schodu výběhu, nohy doširoka rozhozené. Jako Cirounek když odpočívá, blesklo mi hlavou. Jenže tahle kráva neodpočívala.

Na můj dotaz, co s ní je, mi bylo lhostejně odpovězeno, že je hotová.

Nechtěla jsem uvěřit sdělení, které v sobě ta jedna věta měla. Ale pravda byla skutečně taková, že kráva už se nepostaví a buď umře tu noc, nebo bude druhý den ráno odvezena na jatka.

Vysají je na kost a pak je zabijí!

Přiznám se, že se mi do očí nahrnuly slzy. Když jsem krávu pohladila po hlavě, natáhla hlavu blíže k mé dlani a natočila ji, abych měla lepší přístup. To už jsem slzy zadržovala hodně těžko. Možná to bylo první pohlazení v životě, kterého se jí dostalo. Pochybuji, že jezedáci se chodí mazlit s umírajícíma krávama. Mně tahle kráva, na krátký zbytek jejího života jsem jí pojmenovala Líza, mrtvá nepřišla.

Myslela jsem, že s Lízou moje hrůzné zážitky končí, ale pak jsme přišli k telátkům. Přišla jsem ke klecím a dvě telata divoce splašeně vyskočila a v naprosté hrůze se pokusila narvat hlavu mezi mříže miniaturní klece, ve které byla držena.

Jedno tele, jedna klec o rozměru cca 1×1,5m. Okamžitě jsem zpomalila a prostrčila ruku skrz nejbližší mříž a čekala, jestli telátko přijde. Přišlo. Postupně jsem to zopakovala u všech klecí. V naprosté většině byl průběh stejný, nechala jsem ruku prostrčenou a konejšivě na telátko promlouvala až přišlo. Malí drobci s ještě natuženou srstí na čele po prvním mateřském olíznutí, mi dychtivě olizovali ruce a celá předloktí. Měla překvapivě dlouhý a drsný jazýček a většina z nich intenzivně hledala mámino vemeno – marně. Na malých budkách, které zabíraly polovinu jejich výběhu, stály už připravené nádržky s dudlíky. Na mléko svých mam můžou tihle malí-velcí kriminálníci zapomenout, to je pro lidi.

Jedno z telátek mě zasáhlo obzvlášť silně. Když jsem ho dohladila a přešla k dalšímu, začalo zoufale teskně a pořádně hlasitě bučet. Byl to hrozně naléhavý a teskný zvuk – volalo mámu. Bylo mi dobreku, protože jsem nemohla udělat vůbec nic.

Na cestě zpátky jsem trvala na tom, že si chci pohladit i dospělou krávu. Bylo mi nabídnuto několik hezkých živých krav, ale trvala jsem na tom, že chci Lízu.

Podařilo se mi s ní strávit asi 5 minut o samotě. Snažila jsem se jí přesvědčit, aby vstala. Ale ačkoliv vypadala, že poslouchá a oči se na mě dívaly bystřeji než oči ostatních krav, nohy se ani nepohnuly. Tak jsem jí jen řekla, že se jmenuje Líza a že je mi to hrozně líto. Pak jsem musela odejít.

 

Cestou domů jsem zadržovala slzy, lítosti, vzteku, bezmoci… Nemůžu s tím udělat vůbec nic! Nebo? Můžu udělat to, co každý z nás. Končím s kupováním mléka, jogurtů a smetan z řetězců!

Dám si tu práci a najdu si kravíny, kterým patří ty spokojené krávy na loukách, a mléko si opatřím od nich. A pokud takové neexistují, pak přejdu na mandlové, sojové a jakékoliv jiné mléko. Stejně ho potřebuju jen trochu do vaření.

A pokud se mi jednou v budoucnu splní sen o statku, pokusím se nějak zařídit, aby u mě mohly vysloužilé krávy dožít. Protože to, jak fungují současná JZD je zrůdnost. Nekritizuju jen jedno konkrétní, ale všechny, protože ten systém je všude stejný.

 

P.S. Hrozně mě mrzí kvalita těch fotek. Měla jsem u sebe jen mobil a musela jsem fotit nenápadně.

 

24 komentářů: „Mléčný fašismus

  • 7.5.2018 (20:22)
    Permalink

    Neptala jste se pracovníků družstva, jak dlouho po narození jsou telata oddělena od matek? V informačním videu o chovu prasat tuším ministerstva zemědělství bylo, že standardně se selata odstavují a oddělují po měsíci. chtěla bych věřit, že je to pravda. aspoň měsíc… to nejsou nikde žádné směrnice na chov dobytka? Přece se dá hovořit i s ředitelem družstva… ? Děkuji za informace.

    Reagovat
    • 7.5.2018 (20:24)
      Permalink

      Mám dojem, že je dávají pryč od krav hned, ale ještě to ověřím a dám vědět.

      Reagovat
    • 18.5.2018 (12:13)
      Permalink

      V chovu prasat se selata odstavují nejdříve za 21 dní od narození. Jediným úkolem prasnice je výživa jejích selat, proto jsou spolu dokud selata nutně potřebují mléko. Pak přechází na pevnou potravu. Telata se ideálně oddělují od matek v den narození – čím dříve, tím lépe – nestihne vzniknout pouto a nejsou pak z oddělení ve stresu. Samozřejmě telata mléčných plemen, u masného skotu zůstává tele s matkou několik měsíců – její mléko není určeno k lidské spotřebě, ale pouze pro odchov telete.

      Reagovat
  • 8.5.2018 (13:17)
    Permalink

    No, vím o jednom kravíně ve svém okolí, budova postavena jako by měla stát někde v Africe. Krávy jsou tam celý život v průvanu, protože to nemá normální zdi. V zimě to musí být fakt „super“. Nejšílenější na tom je, že celý život stráví krávy zavřené v takové hrůze a kolem kravína je spousta polí a luk a volných plání, kde by se mohly pást.

    Reagovat
    • 8.5.2018 (16:22)
      Permalink

      Podle toho, co jsem slyšela, tak na loukách a společně s telátky se pasou jen krávy soukromých zemědělců 🙁 Ostatní žijí v „koncentrácích“.

      Reagovat
      • 9.5.2018 (16:15)
        Permalink

        nejen krávy soukromníků se pasou s telaty, ale v drtivé většině případů ty kravky co vidíte na pastvinách jsou bez produkce mléka – jsou to masná plemena určená výhradně k produkci masa. pokud se jedná o dojnice jsou na pastvině bez telat…
        bohužel z vlastní zkušenosti vím že ať děláte co děláte cca 15% dojnic po porodu putuje na jatky nebo rovnou do kafilérky….

        Reagovat
      • 18.5.2018 (10:55)
        Permalink

        Na loukách a společně s telátky se pasou krávy masné a nejen soukromých zemědělců. Mléčné nikoli.

        Reagovat
    • 9.5.2018 (15:14)
      Permalink

      No kravíny se stavějí vzušné, čili bez zdí a jen se sítěmi které jsou tam aby zamezili průvanu, z toho důvodu, že kráva je přežvýkavec a její bachor produjkuje velké množství tepla, tak potřebuje aby do stáje sle prodil vzduch čerstvý a odcházel ten vydýchaný a teplý jejich komfortní zóna je 5-15 °C. čili mnohem více trpí v létě, než vzimě. ano průvan je špatný pro vetšinu živých tvorů, ale to že je to odprůvanované ale nemá to zdi není pro ně špatné. dyť se podívejte kde v přírodě na pastvě by měli zdi? ! jenom by se schovli poblíž křoví, které zamezí průvanu. my sami máme dojnice 50 kusů, dřív jsme byi nuceni být ve vazném kravíně, ale po asi 15 letech tahanic o nedořešené majetkové poměry v nevyužívaném areálu se nám podařilo postavit jednoduchý přístřešek, kde jim dosti steleme a krávy si spokojeně přežvykují a leží, když dojdu k ohradě tak to je šrumec ( „co se to tam děje musím se rychle podívat“) to samé u telat. zatím se mi kvůli nedostatku prostoru podařilo dostat pouze jalovice a březí krávy do výběhu s trávou přes léto, ale i dojnice bych rád, jenže to ještě vyžaduje hodně financí na nákup pozemků a energie vydržet buzeraci od úředníků, jelikož farmář místo práce na farmě musí v dnešní době trávit neuvěřitelou spoustu času papírováním a hlídáním toho aby měl vše v papírech správně, aby ho nepokrátili na dotacích, nebo aby neprošvihl termíny podání různých často nesmyslných hlášení, a na starost o dobytek mu chybí pak ten čas. já osobně s krávami vyrůstám od mala, můj otec s tím začal a to na nule, ale i přes všechny těžkosti a s cenou mléka za ceny nižší než jsou výrobní jsem odhodlám v tom pokračovat, jelikož mne to baví a největší požitek mám z toh okdyž jsou naše krávy v klidu, krásné, rodí se nám krásné telata a vyrůstá krásná nová generace, bohužel jsou i případy kdy se to nedaří, ale podívejte se i na lidi ne každý je zdravý, ideální, či spokojený. taky srovnání že pokud kráva není na pastvě tak nemůže být spokojena, není pravdivé. Lidi co žijí v paneláku nemůžou být spokojeni?

      Reagovat
    • 18.5.2018 (12:16)
      Permalink

      Tak dle vašeho popisu tato moderní stáj je ideální způsob chovu dojnic – kráva není člověk a její nároky na prostředí jsou úplně jinde – například stres z tepla začíná již při 16 stupních Celsia, stres z chladu až hluboko pod nulou. Jejich teplotní konfortní zóna je opravdu výrazně jinde než naše, takže podle tohoto to neposuzujte. Mimochodem na pastvině by měly nejen průvan, ale i déšť za hřbetě, což pod střechou nehrozí.

      Reagovat
  • 8.5.2018 (16:02)
    Permalink

    To je fakt hororový zážitek :O u nás kdysy byl malí kravín, ale nic takovýho jsem tam nezažila 🙁

    Reagovat
    • 8.5.2018 (16:23)
      Permalink

      Já jsem taky byla hodně šokovaná, něco takového jsem fakt nečekala 🙁

      Reagovat
  • 8.5.2018 (18:33)
    Permalink

    Telátka se prý podle nějaké směrnice odstavují od matek hned v den porodu, aby nedošlo k vytvoření moc silné vazby. Prý je to pro oba pak šetrnější…

    Krávy byly hlavním důvodem, proč jsem veganem. Prostě uvědomit si ty hrůzy, které tam prožívají, bylo až moc intenzivní na to, aby se mi chtělo tohle dál podporovat.

    Na loukách jsou buď krávy malých farmářů nebo krávy chované na maso, pro mléčný průmysl je tohle moc nákladné…

    Reagovat
    • 11.5.2018 (19:35)
      Permalink

      Pastva dojnic neni vůbec nákladná, ba naopak, táta měl dojnice na pastvě i s telátkama, telátka vypili co potřebovali a to co zbylo podojil dojící robot třeba i ve 2 v noci když kravka chtěla. A tyto spokojené kravky i s telátkama si vydělaly na dojícího robota celkem za 4 000 000kč. A techniku za 10 mil. Kdykoli chtěly ven, tak mohly, byly spíš pořád venku, než doma i v noci. Když se chtěly otelit venku pod břízkou, tak se tam otelily a když byl nějaký problém z kravkou, robot poslal sms na mobil. 🙂
      Potom přišli zbohatlíci, koupili majoritu spol. za 1,8 mil. kravkám uřezali hlavy, robota prodali, společnost vytunelovali a udělali z toho všeho koncentráky pro krávy. :(((( takhle to prostě vě světě bohužel chodí. :((((

      Reagovat
  • 9.5.2018 (14:26)
    Permalink

    Blbý je, že odstavování od matky je praxi i v drtivé většině eko a biofarem 🙁

    Aniž bych chtěla, sama jsem musela mléko vyřadit že svého jídelníčku.

    Reagovat
    • 9.5.2018 (16:37)
      Permalink

      zrovna eko a bio farmy prakticky nepodstavují, právě naipak, jenomže , z těch eko a bio farem, je s bídou 20% kteří mají mléčný skot a i přesto mají telatata na mlíku matek, to že se odstavují brzo po porodu a zrovna u mlíčnáků, je jeden z důvodů silný mateřský pud a pak docela životu nebezpečné situace pro ošetřovatele, kdy kráva dokáže pro své tele , po pár týdnech otočit traktor na střechu, dalším důvodečm je, že krátce po porodu nastupuje vysoká laktace, kdy produkce méka po pár dnech je x lirů, které tele není schopno samo vypít a hrozí vysoké riziko jednak odvápění kravy a její ochrnutí , stejně jako velice bolestivé záněty , já sama u naší vymazlené kravky jsem byla dobitá tak několik týdnů, že i šefova za mne musela makat, protože já byla schopna maximálně hodiny bojovat s krávou aby se jí ulevilo, to trvalo 3 týdny , teplota, lidi kráva je přežvýkavec a produju trávením ohromné teplo, zateplené chlívy jsou pro ní životně nebezpečné, potřebuje chladnější stáj, dobrou cirkulaci vzduchu a závbětří, krávě opravdu narozdáíl od prasat zima není, typickým příkladem, proč přežvýkavec neumrzne je třeba srnka- žije celý život venku , bez péče člověka a o to má 20ti násobně nižší váhu oproti krávě, které se naservíruje vše pod nos, ano je hezké, když si člověk všímá kolem sebe zvlášt u hospodářských zvířat, ale bez znalostí okolností je to kolikrát velice kontraproduktivní..¨

      Reagovat
      • 10.5.2018 (10:59)
        Permalink

        Vyrůstala jsem mezi eko a bio farmáři a byla to běžná praxe. Jsem ráda, pokud tomu tak již není. Samozřejmě že tomu „tak nebylo“ ani když jsem byla malá. Na papíře a při kontrolách bylo vše v nejlepším pořádku, jak jinak .. každopádně nevím, čím jsem si jakožto dávná studentka vteřiny vysloužila takový komentář 🙂 mne krávy víceméně odkojily samy 😂😂😂

        Reagovat
  • 9.5.2018 (18:15)
    Permalink

    Krásný článek, díky za něj. Je sice smutný, že se o tohle člověk začne zajímat až když vidí tuhle hrůzu na vlastní oči, ale je skvělý, že ty oči pak nezavře a nepokračuje v tom, co dělal. Jestli dáváš stop mléčným produktům, cením tě a dávám palec nahoru! 🙂 Zároveň bych tě pak ráda pozvala na svůj blog, kam jsem právě hodila článek o tom, jak se ze mě stává vegan.
    Nemůžu pochopit, že my, jako lidi, jsme tohle nechali dojít tak daleko, a že dokážeme být tak lhostejný.. A už vůbec nechápu ty pracovníky, že v těch hrůzách dokážou pracovat s naprosto klidou hlavou…
    <a href="http://www.bemichelles.blogspot.cz/"Michelle B – blog
    Facebook – portfolio 🙂

    Reagovat
    • 11.5.2018 (12:24)
      Permalink

      Hrůzy? Stop mléčným produktům, jasně… Víte co? Chcete lepší podmínky pro zvířata? Kupujte mléčné výrobky! Výkupní cena litru mléka se pohybuje kolem 8Kč, výrobní náklady 8,50Kč. Každý chovatel ví, že spokojená kráva nadojí víc, tudíž se snaží o co nejlepší podmínky pro svá zvířata, ale bez peněz jaksi není moc co investovat. Všichni, kteří si myslí, že bojkotováním mléčných výrobků něco zlepší dělají pravý opak. Díky Vám se spousta chovů ruší a zvířata jedou na jatka bez důvodu, další by mohli zlepšit wellfare, ale nemají na to prostředky, opět díky Vám…ale to je asi marné vysvětlování, že? 🙁

      Reagovat
      • 13.5.2018 (12:17)
        Permalink

        Jo, takže tohle chování ke zvířatům podle vás není hrůza?
        Víte co? Je moc nynaný, že se „chovatelé“ snaží o co nejlepší podmínky pro zvířata. Ale proč se o to snaží? Přesně jak píšete, spokojená kráva dává víc. On se chce jen víc nabažit, víc produkovat, víc vydělávat. I kdyby ty krávy měly pozlacený haly, dostávaly něajký ultra bio seno sušený jednorožčíma prdama a do uší by jim hrála symfonie, pořád je to lidskej humus.
        Mléčnej průmysl je daleko větší svinstvo, než nějaký jatka. Jatka jsou nechutný, zvíře tam jde ale rovnou na smrt. Krávy v mléčnym průmyslu jsou držený celej život v nějaký zaplivaný hale, dokola je tam znásilňujou přístrojema, porodí, dojí pro lidskou potřebu a pořád dokola. A až teprv když už nemůže, dostane se jí toho „vysvobození“, že jí pošlou na smrt. A na co, že nám to mlíko vůbec je? Na nic. Člověk ho nepotřebuje, bohatě mu stačí mateřský mlíko od SVÝ mámy, dokud dává. Pak už je to jen o tom, že si na to člověk zvykl, a že mu to krámy prostě podstrčej pod nos a ještě daj lákavou slevu.
        Myslím, že jste to vy, kdo krávu viděl jen na obalu Milky. Myslet si, že kráva vám to mlíko dává z radosti, a že neustálý odebírání jejích dětí jí dělá dobře, je dost velkej omyl.

        Reagovat
        • 18.5.2018 (12:24)
          Permalink

          Ty jo, Michelle B, vy jste dobrá fanatička 😀 . Když pustíte krávu do volné přírody, tak bude taky každý rok rodit tele a jestli jí to dělá radost nebo ne – kráva je kráva, není to člověk, aby domýšlela následky pohlavního styku… 😀 A jestli to mléko, co se jí samovolně vytvoří ve vemeni vycucne tele nebo dojící zařízení, jí je taky jedno, ona jenom chce ulevit od tlaku, které nalité vemeno způsobuje. A o znásilnění přístrojema – které přístroje myslíte? Dovolila bych si přirovnat život krávy s životem křečka – ten je taky celý život zavřený v klícce, v bytě nebo domě a ven se dostane jenom v rakvi. To je podle vás taky chudák? Jenom proto, že neprodukuje mléko??

          Reagovat
  • 10.5.2018 (11:49)
    Permalink

    Co je moc, to je příliš… Milá slečno, i kdybyste toho chudáka krávu přesvědčovala jak dlouho chcete, už se nepostaví, je rozčíslá a evidentně má minimálně u LZ nohy vyhozenou kyčel. Takové zvíře je opravdu hotové, tady svázat nohy nepomůže – dostane analgetika a jede na „nutnou“, jinak by se jen trápila. To nezpůsobil chovatel, stačí když se běhá, nějaká jiná čůza na ni blbě hupsne a problém je na světě. Ano, není to příjemný pohled, ale to se prostě čas od času stane a nikdo tomu nezabrání.
    K těm chudinkám telátkům bez matek. Víte ono je to hezké, koukat na telátka masňáků s kravičkama na pastvině, ale realita je taková, že sem bylo z ciziny dotažena spousta chorob. Třeba PTBC, to je obdoba krohnovy choroby u lidí. Není na to lék, není na to vakcína, zjistit se dá z krve – ale – až ve vyšším věku. Máme krávy, které X let vycházely negativní a najednou jsou PTBC+. Čili nikdy nevíte o všech. No a přenos PTBC probíhá hlavně v prvních okamžicích po otelení, kontaktem s matčinými exkrementy a hlavně mlezivem (první mléko po otelení). A jelikož nemáte nikdy jistotu, že matka není pozitivní, co je vaším cílem? Riskovat nakažení telete nebo ho co nejdříve umístit do individuálního boxu? Zamyslete se, ptejte se lidí z oboru, než vypotíte podobné nesmysly. Množí se čím dál víc lidí jako jste Vy – nic nevíte, něco vidíte a hned soudíte i když jste do té doby viděla zřejmě jen milku na obalu čokolády, bez urážky…

    Reagovat
    • 16.5.2018 (16:38)
      Permalink

      Super, komentář! Napsal jste přesně to, co jsem chtěla napsat sama. Tito všichni „odborníci“, kteří jen křičí „chudáci zvířátka“ a sami nemají tušení a hlavně ani vzdělání na to, aby si mohli vytvořit objektivní názor.

      Reagovat
  • 11.5.2018 (8:45)
    Permalink

    Strašný….a bohužel úplně běžný :-(( Můžete tento průmysl bojkotovat přechodem na kozí mléko, anglonubijské kozy ho mají naprosto bez kozího zápachu, i člověk s tím nejjemnějším čichem si na něm pochutná. Kdo nevěří, ať si takové opatří a ochutná, chovatelů anglonubijek už je dnes hodně. A kozy si oproti kravám ve většině chovů žijí jak královny, mají individuální péči, neuvazují se, chodí si na pastvu se svými kůzlaty, která se většinou odstavují okolo 3 měsíců…

    Reagovat
    • 11.5.2018 (17:36)
      Permalink

      Naopak, kůzlata v mléčném chovu jsou odstavovány okamžitě poté, co přestanou dávat mlezivo a dojí mléko. Kůzlata jsou na náhražkách, něbo jsou rovnou zabít – hlavně kozlíci.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *