Myslím

Florence Foster Jenkins – cesta za snem

Říkají se dvě různé věci. První zní, že lidé mají být realisté a druhá, že mají jít za svými sny. V praxi vypadá průsečík těchto snů tak, že je na člověka kladen tlak, aby si našel reálně dosažitelný sen s pozitivní ekonomickou budoucností.

Pokud svého snu, ať je jakýkoliv, nedosáhnete s největší pravděpodobností je to proto, že jste dostatečně nechtěli. Odvážné, tvrzení, že? Ani já bych ještě nedávno ale to bylo předtím než jsem náhodou narazila na jméno Florence Foster Jenkins.

Kdo byla?

Narodila se roku 1868 do bohaté rodiny. Od dětství měla jediný sen – stát se operní pěvkyní. Bohužel se velmi brzy ukázalo, že Florence nemá absolutně žádný talent. Neměla hudební sluch, neměla hezký hlas, neudržela rytmus a nezvládala ani správnou intonaci… absolutně nic. Rodiče odmítli dál snášet její hudební vzdělávání – ten falešný zpěv je mučil a tak Florence uprchla z domova a provdala se na muže, o kterém doufala, že jí umožní studium zpěvu. Pletla se! Její muž pazvuky, co Florence vyluzovala, dlouho nevydržel a rozvedl se s ní…

Vše se zdálo ztracené, ale Florenc se nikdy svého snu nevzdala. Když v jejích čtyřiceti letech Florencin otec zemřel, dědictví z ní udělalo bohatou dámu a Florence se znovu vrhla na studium zpěvu. Netrvalo dlouho a bohatá Florenc, založila a financovala dámský klub, z něhož také vzešly její první obdivovatelky, které ale dobře věděly, co je pro ně výhodné. Do očí Florence chválily a za zády se jí posmívaly. Přesto se Florenc nevzdala a roku 1912 uspořádala svůj první koncert v newyorském hotelu Ritz Carlton.

Je otázkou zda si uvědomovala, že potlesk pozvaných dam a jejích známých byl pouze ze zdvořilosti nebo skutečně uvěřila tomu, že měla úspěch, v každém případě v pořádání koncertů pokračovala. Návštěvníky svých koncertů sama vybírala a vždy osobně dohlížela i na distribuci vstupenek. Zatímco Forence žila svůj vysněný život milované pěvkyně, spokojené byl, překvapivě, i její publikum – mělo totiž svého klauna. Když o ní někdy vyšla v novinách kritika, Florenc ji vnímala jako závist či nepřejícnost lidí a absolutně si ji nepřipouštěla.

A tak se nakonec Florenc její sen splnil. Stala se „uznávanou“ pěvkyní a dokonce se ozvala i gramofonová společnost. Vrchol její kariéry a definitivní splnění svého snu dosáhla Florence Foster Jenkins ve svých 76-ti letech, kdy vyprodala slavný Carnegie Hall.

A slova z jejího náhrobku mi přijdou jako návod na to, jak žit:

„Mohou o mně říkat, že jsem neuměla zpívat, ale nemohou říkat, že jsem nezpívala“

 

Na tuhle osobnost jsem narazila absolutně náhodou. Letos v létě by měl do kin přijít film o jejím životě a hraje ji M. Streep, tomě zaujalo a tak jsem začala trošku pátrat.

Na film se strašně těším a určitě jej nezapomenu zrecenzovat.

 

 

A pokud si myslíte, že ve skutečnosti to nebylo tak strašné, tak tady je ukázka:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *