Do boje za Zemi!

Nejsem lesana, vitariánka, militantní eko aktivistka/teoristka…. Nic z toho. Jen jsem vždy měla ráda, vše živé. Přírodu, zvířata, rostliny…. a dokonce i pár vybraných lidských jedinců. Ale skutečnost, jak se s tím, co mám ráda zachází mě přiměla se nad sebou zamyslet…

Uvědomila jsem si, že to, že každý papírek donesu do koše a třídím odpad nestačí, to by měla být naprostá samozřejmost. Chce to jít o něco dál, zamyslet se nad celkovým životním stylem a přijmout za své změny, které budou k přírodě šetrnější.

Zdravotnická mafie otročí lidi pomocí léků

Začala jsem odmítáním zbytečného braní léků. Jsem naprosto přesvědčená, že veškerý lékařský průmysl je neuvěřitelně prohnilý. Mnohokrát jsem se u sebe i ve svém okolí setkala s tím, že lékař vám předepisuje léky podle toho, se kterou společností má smlouvu, než podle toho, který vám má primárně pomoc. Nutí vám očkování, doplňky stravy, které nemají pořádně prokázané účinky, ale „mohou“ vám pomoc. Všimla jsem si, že většina léků funguje tak, že jeden problém vám utiší a dva další vyvolají. Je to koloběh, který ničí lidem životy… Uvědomila jsem si to už před lety, byla jsem si absolutně jistá. Ale moje okolí potřebovalo důkaz a i já jsem pro další argumentaci chtěla mít v ruce něco skutečného.

Rozhodla jsem se zbavit alergií.
Většinu života jsem byla silná alergička. Pyly, plísně apod. Stačilo projít okolo někoho, kdo sekal trávu a vyřadilo mě to z provozu na celé hodiny. Dusila jsem se, kašlala, tekla mi rýma, slzy, svědily mě oči, zvedal se mi žaludek… Bez léků jsem nebyla schopná přežít jaro a léto. Jenže, jak jsem rostla dozvídala jsem se, co je to za léky, které beru. Kortikoidy a další a jak nebezpečné jsou.
Rozhodla jsem se zabojovat.
Začala jsem zkracovat intervaly, kde jsem léky brala. Na jaře jsem je nasazovala později, na podzim jsem je dříve vysazovala… Trvalo to deset let, ale už mám za sebou první dva roky, kdy jsem se nemusela na léky ani podívat. Neberu vůbec žádné. A společně s léky zmizely z mého života další zdravotní problémy.
Nic mi není.
Jsem zdravá.
Uvědomuju si, jak obrovské mám štěstí, kolik lidí může tohle o sobě říct?

Jsem proti zbytečnému braní léků, to ale neznamená, že když mi opravdu něco je, tak si je nevezmu. Nejsem idiot. Vezmu si i antibiotika, když je potřeba, jen vždy trvám na tom, aby mi před jejich předepsáním udělal doktor v ordinaci na počkání CRP test. Tenhle test je skvělý v tom, že jasně ukáže, jestli je původ nemoci virový nebo bakteriální a zda je předepsání léků namístě. Ale už si ani nevzpomínám, kdy jsem antibiotika brala naposledy.

Biokosmetika forever

Ale vysazení léků jsem dělal primárně kvůli sobě.  Stejně tak to, že už roky používám z 90 % jen biokosmetiku a neexistuje pro mě možnost, že bych použila lak na vlasy nebo deodorant ve spreji, prostě ne. Ale chtělo to něco víc…

Originální móda ze sekáčů

Začala jsem oblečením. Do sekáčů se mi fakt nechtělo, přišla jsem si sockovatě. Ale když jsem tak přemýšlela jestli vážně potřebuju úplně novou džínsku, když jí budu mít na sobě jen párkrát v létě, rozhodla jsem se, že to zkusím. A byla to naprostá paráda. Poznatky ze své první sekáčové návštěvy včetně fotek oblečení s cenami jsem sepsala v článku Na lovu v charitě. Dnes s odstupem několika měsíců můžu s klidným svědomím napsat, že jsem udělala dobře. Oblečení normálně nosím a třeba džínová vestička z článků sklízela vždy obrovský úspěch. Na nákupy v řetězcích jsem samozřejmě nezanevřela, jen jsem je značně omezila a přijde mi to tak správné. Nechci nic hnát do extrémů.

Kvůli masu musel někdo umřít

Nejsem vegetarián. Myslím si, že maso je pro mé tělo nenahraditelné a důležité. To ale neznamená, že ho musím jíst třikrát denně sedm dní v týdnu. Nehrotím to. Jím ho max. dvakrát týdně.
Někdy, když se vyskytuju na jídlo u mamky nebo babiček víc  a když si vařím sama tak prakticky maso vůbec nejím. Nejsem ale příznivcem toho, jít proti přání těla, držet se křečovitě stranou od masa a v noci snít o hambáči. Poslouchám své tělo a to si dokáže říct, když potřebuje maso. 
Na druhou stranu, si ale uvědomuju, že abych já mohla maso jíst, tak kvůli tomu bylo nějaké zvíře zabito. Je mi to líto a asi jsem i pokrytec, ale maso stejně jíst nepřestanu. Jen si dám záležet, aby se maso nevyhazovalo. Ani při vaření, ani ve zbytcích. Když už to zvíře umřelo, tak ať to alespoň není úplně nadarmo!

Zbavte se obalů

Igelitové pytlíky, plastové lahve, plastové obaly… příroda se dusí v plastovém sevření a k čemu? Úplně zbytečně! Přece není potřeba na každý druh zeleniny vlastní igelitový sáček, k čemu kupovat vše v obalech. Takhle si zemi akorát zničíme.

Já jsem začala využívat obavy bez obalu. Přinesu si vlastní sklenice  nakoupím si vše, co potřebuji bez ubližování přírodě. Jo, jsem na sebe docela pyšná.

Nasyp si

 

Voda jednou dojde. Myslete na to!

Neříkám, ať se přestanete mýt. Spíš se ptám, jestli se opravdu potřebujete koupat dvakrát denně, nebo pokaždé spláchnout celou nádržkou vody?

Lidé na zemi kvůli nedostatku vody umírají, važte si toho, že máte vody kolik chcete a snažte se také něco nechat dalším generacím.

Do posilovny autem? Jste idioti?!

Začněte méně jezdit autem a více choďte. U mě to bylo dílem proto, že jsem si nechtěla na pár minutovou cestu kupovat lístek na na půl hodiny, částečně kvůli tomu, že po stržení zad byla chůze jediný pohyb, který jsem mohla dělat a který mi navíc pomáhal a částečně také kvůli šetření přírody.
Chodím!
Denně se snažím ujít alespoň 10 000 kroků a MHD v Brně využívám jen výjimečně. Samozřejmě, když jedu z Brna na Vysočinu nejdu to pešky. Auto zatím nemám a v dohledné době ho neplánuju, ale předpokládám, že pokud budu žít takový život, jaký si představuju, nějak se z míst, kde dávají lišky dobrou noc do civilizace budu muset dostat.
A na koštěti se velký nákup tahá fakt blbě…

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *