26. Příběh rodiny Lancasterů

6. Nový začátek
 

 
Zdálo se, že od zasnoubení se věci konečně daly zprudka do pohybu správným směrem. Amélie dosáhla batolecího věku.
4f60b17591_102424771_o2 
Bohužel se ukázalo, že je celý Bořek. Barvu vlasů i oči zdědila po něm. Ze začátku Terra těžce nesla, že porodila prvního Lancastera bez jejich typického znaku. Brala to jako své osobní selhání, ale nakonec se uklidnila. Vždyť Amélie určitě nebude jejich jediný potomek a jistě se jim podaří, alespoň jeden dědic, který bude vypadat jako skutečný Lancaster…
Ale asi by to neměli přehánět s váháním, Bořek už dosáhl důchodového věku a Terra by ráda, aby si ho děti ještě stihly pořádně užít…
O něco později Terra konečně dokončila poslední obraz ze zakázky. Už nebylo na co čekat a nastal čas se přestěhovat. Ačkoliv zakázka nebyla prvotřídní, čemuž odpovídala i cena, kterou za ni Terra obdržela, přestali se Bořek i Terra stěhování obávat a poslední den v novém domově se vzali, aby do nového bydliště už přišli jako manželé Lancasterovi.
Když rodinka poprvé stoupla na půdu svého nového domova, kde hodlají strávit zbytek života, byl to nepopsatelný pocit.
 
Kterému se mohlo vyrovnat snad jen to, když začaly nad zem stoupat zdi jejich nového domu. Stavění domu bylo s malým neposedným dítětem obtížné, ale byla to radostná námaha, a protože se jednalo o Teřin životní sen, na ničem se nešetřilo a stavba se pojala vskutku megalomansky. Například do hlavní obytné místnosti by se vešel celý jejich předchozí domek a ještě by zbývalo místo. Zároveň byly ale použity jen prvotřídní materiály a spotřebiče té nejvyšší kvalita. Terra a Bořek se prostě rozhodli vybudovat skutečné sídlo rodu. Netrvalo dlouho a dům se stal obyvatelným. Zatím sice nebyl příliš vybavený, ale ani v této podobě nezapřel obrovský potenciál, který v sobě skrýval.
377b57e3e1_102424773_o2
 
Zajištěná domovem, vysokou mateřskou a pracujícím manželem, rozhodla se Terra, že je na čase dát sídlu dědice, který bude pokračovat v jeho zvelebování a tak začali s Bořkem znovu pracovat na dítěti, ve které Terra vkládala všechny své naděje, protože ačkoliv si uvědomovala, jak je to nespravedlivé a povrchní, nikdy k Amélie skutečně nepřilnula a v hloubi duše ji nepovažovala za pravého Lancastera.
A ačkoliv Amélii nikdy nezanedbávala a vzorně se o ni starala, nešlo jí to ze srdce a byl to Bořek, kdo malou Amélii naučil chodit na nočník, mluvit a chodit.
 
[fruitful_tabs type=“default“ width=“100%“ fit=“false“]
[fruitful_tab title=“Další kapitola“]  [/fruitful_tab]
[fruitful_tab title=“Předchozí kapitola“]  [/fruitful_tab]
[/fruitful_tabs]

2 komentáře: „26. Příběh rodiny Lancasterů

  • 11.8.2016 (14:08)
    Permalink

    Tak tady se vzalo to sídlo, o které se teď bojuje…

    Reagovat
    • 11.8.2016 (15:56)
      Permalink

      Tohle je moje nejoblíbenější parcela ve hře 🙂

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *