antea.blog.cz,  Příběh rodiny Lancasterů

19. Příběh rodiny Lancasterů

12. Konec se blíží
 

Když se Líza konečně zbavila ponižujícího postu myčky nádobí a stala se kořenářkou, zdálo se, že by mohla skončit, ale už nebyl důvod. Josefína začala chodit do školky, dvojčata do skautu a Terra dál patřila k nejlepším v ročníku a tak se Líza dál věnovala své tak dlouho zanedbávané kariéře. Teď už ale s poněkud odlišným cílem. Sice by ráda ještě povýšila na vyšší pozici a tak se zdržovala v práci co nejdéle, ale hlavním důvodem proč byla tak často mimo domov bylo to, že už jí bylo šedesát let, měla zdravotní problémy a ráda by své děti připravila na to, že se jednou budou muset obejít bez ní.
Musela na to neustále myslet. Kdyby teď umřela, děti nemají žádného dalšího žijícího příbuzného a byly by rozstrkány do dětských domovů. Jediné, co je od toho může zachránit by byly Terriny patnáctiny, kdy už by mohla být jmenována opatrovníkem pro ostatní děti, ale ty byly ještě tak vzdálené.
 
A navíc, jak by to mohla Teře udělat, už beztak si toho z dětství příliš neužila, a udělat z ní v patnácti letech mámu třem dalším dětem? Ne! Prostě to musí vydržet, musí se s životem rvát o každý další den. A tak se rvala.
Trvalo dlouhé dva roky, než si téměř pětašedesátiletá Líza mohla vydechnout, protože její prvorozená oslavila patnáctiny a stala se tak podle zákona schopnou postarat se o své mladší sourozence.
05d524bb65_102110003_o2 
Konečně mohla Líza ve svém životě zpomalit na tempo, na jaké byla zvyklá ještě z dob svého mládí. Narozdíl od ní, Terra ve svém tempu nepolevovala. Vynikala malbě, logických schopností i amatérském literárním tvoření a nehodlala se zastavit, dokud nebude muset. Po svém otci zdědila ctižádost někam to dotáhnout a věděla, že na vysokých cílech se musí začít pracovat brzo. Zatím si nebyla jistá, zda by se stejně jako on chtěla věnovat kariéře v armádě a dosáhnout nejvyšších poct coby astronautka. Jediné, co jí v tom bránilo bylo, že jako dítě zažila jak hrozné bylo, když táta odlétal na několik měsíců na nebezpečné vesmírné mise a oni o něm celou tu dobu neměli žádné zprávy.
Rozhodla se, že zatím to nechá být.. Stejně nevěděla, zda si bude dříve vybírat povolání nebo dělat matku svým sourozencům. Ale každý den ji druhá možnost děsila méně a méně. Dvojčata jsou jen o něco málo mladší než ona a malá Josefína už začala chodit do školy.
c49fc80baf_102110005_o2
Ta Jozefína! V jejich prakticky a racionálně uvažující rodině působila jako zjevení z jiného světa. Snad kdyby jí býval táta přivezl odněkud z vesmíru, hodila by se k nim více.
 
Zatímco zbytek celé rodiny byl ambiciózní a logicky uvažující Josefína byla roztržitý snílek milující hudbu a umění. Byla jediným, z dětí, které ve škole nechodilo do skautu ale raději bylo posláno na balet. Ne že by to se skautem nezkusili, ale když viděli jak strašně moc je tam Fína nešťastná a jak touží po baletu, nechali ji jít tam, kam ji srdce táhne. Ale dostala podmínku, bude zvládat, alespoň základní dovednosti, stejně jako její sourozenci v tomto věku a Fína souhlasila. Netrvalo ale dlouho a pomalu začala zmíněné praktické dovednosti poflinkávat a rodina už to neřešila. Přece jenom Fína byla nejmladší a každý měl dost starostí se svým životem.
 
 
[fruitful_tabs type=”default” width=”100%” fit=”false”]
[fruitful_tab title=”Další kapitola”] Export1 [/fruitful_tab]
[fruitful_tab title=”Předchozí kapitola”] Export1 [/fruitful_tab]
[/fruitful_tabs]

2 komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *