51. Příběh rodiny Lancasterů

3. Oběti a objetí

Viktorie oslaví osmnáctiny a je nutné zvolit jí kariéru, Ester si dělá starosti o Adama a zazní jméno, které nikdy zaznít nemělo…

Sotva Viktorie dosáhla teenagerovského věku její už tak poměrně přísná a důsledná výchova byla ještě přísnější a důslednější. Každý den měla rozplánovaný takřka do minuty. Vzdělání, péče o vzhled a začínající kontakty s pány. Zatím to byly jen letmé doteky a maximálně posazení na klín, ale bylo to jen tím, že nikdo netušil, že je svůdná Viktorie k mání. Nikdo si k ní zatím nic nedovolil, Adam se zrovna nedávno stal králem podsvětí a tak ačkoliv se všem na to mladé, křehké a nevinné masíčko sbíhaly sliny, nikdo si navíc zatím netroufal, ačkoliv se většina pánů pohybovala na samé hranici sebeovládání.

vikina

Ale všichni Mortadachiovi věděli své. Vyčkávali s vynesením svého triumfu, až budou skutečně něco potřebovat. Nebylo by moudré odhalit Viktoriinu roli v jejich rodině příliš brzy a tak Viki dospívala zatím v relativním klidu a kromě ruček šátralek ji nic neobtěžovalo. Dny se měnily v měsíce a než se všichni nadáli, oslavila Viktorie plnoletost a nastal čas zvolit jí kariéru. Ona sama toužila být chiruržkou stejně jako Ester, ale ačkoliv pro toto povolání jevila nadání už od dětství, nebylo to možné. Bylo třeba ukazovat veřejnosti její krásný, ale hloupý obraz. A kdo je krásný, neočekává se od něj chytrost, ale umí se chovat reprezentativně?

Moderátoři! A tak, když Viktorie nastoupila jako roznašečka novin do místní redakce, měla před sebou jasný cíl – stát se hvězdnou moderátorkou hlavních zpráv.

Ze začátku byla Viktori svou prací otrávená. Roznašečka novin? To je ta práce, na kterou se celé roky dřela ve škole? Ale naštěstí netrvalo dlouho a v redakci si všimli její chytrosti, cílevědomosti a celkově obrovského potenciálu a povýšili ji na pozici Korektorka pravopisu. To ji zaujalo, protože ve škole se nikdy pravopisu a mateřskému jazyku celkově příliš nevěnovala a naučit se všem tajům, chytákům a záhadám pravopisu pro ni představovalo výzvu. Konečně na sobě mohla začít opět pracovat!

Když tedy Viktorie měla opět duševní cíl a fyzické využití jejích schopností bylo stále v nedohlednu, měla Ester čas věnovat pozornost zase svému synovi. Adam se jí poslední dobou nějak nezdál. Dosáhl nejvyšší možné pozice v práci a byl nekorunovaným králem podsvětí, a přesto se zdálo, jakoby ze svého úspěchu ani neměl radost. Byl zamlklý, doma se téměř nezdržoval a Ester si začínala dělat starosti. Ačkoliv byl Adam ve skutečnost téměř padesátník, díky svému upírství vypadal jako mladík, co zrovna vyšel ze školy a pro Ester to v koutku duše vždy byl její malý chlapeček, ačkoliv se tak k němu nikdy nechovala…

 

Snažila se si s Adamem promluvit, ale jeho odpovědi byly vyhýbavé, neurčité a Ester z nich příliš moudrá nebyla a tak jen dál pozorovala, jak se její chlapec stále více a více trápí, až jí nakonec došla trpělivost.

Do této chvíle na Adama zkoušela mateřský přístup, když ale večer Adam přišel z práce domů, nečekala na něj matka, ale přísná hlava rodu Mortdachaiů a Adam musel klopit, protože nejvyšší autoritě se neodporuje.

 

Po pár vytáčkách a neurčitých odpovědí, na které Ester reagovala jen přísným zamračením, z Adama vylezlo, že když se nedávno vracel v noci z práce, šel kolem knihovny a někoho potkal, ženu, se kterou mu bylo tak dobře jako ještě s nikým.

Ester spadl kámen ze srdce.

„Ty jsi takový blázínek! Copak sis myslel, že bych ti stále v cestě? Pokud chceš na čas polevit v honbě za tím lancasterským odpadem, nejsem nadšená, ale oni už nám neutečou, nemají kam. Jestli potřebuješ pauzu, chceš se s ní blíže poznat, stačí říct. Jsi přece můj syn a nejdůležitější je, aby jsi byl šťastný…“ rozplývala se Ester v záchvatu mateřství, ale na Adamově tváři se neobjevil ani stínek úlevy, jako by Esteřina slova ani nevnímal…

„Já ji nemusím poznávat, já ji znám.“

„Znáš ji? Kdo je to, znám ji? Jak dlouho se znáte, jaký vztah tedy vlastně máte?“ nedokázala Ester ovládnout mateřskou zvědavost. „Kdo to je?“

Adam poznal, že už pravdu nemůže déle odkládat.

„Potkal jsem ji po více než třiceti letech, uprostřed noci,“ začal ze široka.

„Cože?“ nechápala Ester. „Po třiceti letech? Kdo to je?“

Adam se zhluboka nadechl: „Je to Šarla… Šarla Lancasterová.“

šarka a adam

4 komentáře: „51. Příběh rodiny Lancasterů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *